Zimní olympijské hry (ZOH)

Lední hokej představuje jeden z vrcholů zimních olympijských her. Nejlepší hráči kanadsko-americké NHL, ruské KHL a dalších soutěží přitáhnou pozornost davů fanoušků. Hokej na olympiádě je zárukou výjimečných zážitků. Od svého vzniku a dob, kdy se hrál jako oficiální soutěž, získal zájem diváků. Dokladem toho, je i brzké začlenění hokeje na seznam sportů zimních olympijských her.

Historie hokeje jako olympijského sportu

Poprvé bych tento sport na olympiádě představen v roce 1920 jako ukázkový sport. Paradoxem je, že v tomto roce to byly letní olympijské hry, na kterých byl hokej poprvé uveden. Hrálo se v Antverpách v Ledovém paláci. Zimní olympijské hry vznikly až v roce 1924 (konaly se ve francouzském Chamonix) a hned na nich byl hokej zařazen do skupiny oficiálních sportů a patří tam dodnes. Do roku 1968 platily výsledky olympijských her také jako výsledky turnaje mistrovství světa. Dále se hrály tyto soutěže odděleně až na roky 1980 – 1988, kdy se z důvodu konání zimních olympijských her mistrovství světa nekonalo.

Původně byl lední hokej , stejně jako ostatní sporty, určen pouze pro amatérské hráče. Toto ustanovení platilo až do roku 1988, kdy poprvé směli hrát profesionálové. Výjimkou byla zámořská hokejová liga, která své hráče odmítala pouštět na olympijský turnaj, protože se konal uprostřed sezóny a kvůli velkému počtu reprezentujících hráčů by musela odložit několik kol a ligu přerušit. K dohodě mezi Mezinárodním olympijským výborem a NHL došlo až před olympiádou v Naganu, kde poprvé hráli i profesionálové ze zámoří. Kvůli definici amatérského hráče dokonce Kanada neměla reprezentační tým v letech 1972 a 1976.

Pokud máme určit nejlepší týmy co do počtu získaných medailí, měli bychom rozdělit olympijské soutěže do dvou období, kvůli novým týmům, které se představili na hrách po roce 1992. V prvním období (1920 – 1992) je nejlepším týmem Kanada, která celkově nasbírala 11 medailí. Těsně za Kanadou je Sovětský svaz s 10 medailemi a třetí jsou USA s 9 cennými kovy. Československo má na kontě 8 medailí a je v tomto hodnocení 4. Podobně jako u mistrovství světa ani zde není nouze o překvapivé medailisty. Velká Británie, Německo a Švýcarsko si odvezly z olympijských her shodně po 2 medailích. Nejlepší bilanci mají Britové, kteří dokázali olympijský turnaj v roce 1936 vyhrát a z roku 1924 přivezli bronz, zatímco Švýcaři a Němci byli 2 krát bronzoví. Pokud bychom srovnávali jednotlivé týmy podle počtu zlatých medailí, byli by nejlepší Sověti s 8 nejcennějšími kovy, dále Kanada se 6 zlaty a USA s 2. Novodobá srovnání (1994 – 2010) nepřináší žádná překvapení. Co do počtu medailí je nejlepším týmem Finsko se 4 cennými kovy a Kanada s 3 medailemi. Česká republika, Švédsko, Rusko a USA získaly po 2 medailích. Podle počtu nejcennějších kovů se pořadí změní. Kanada se Švédskem mají shodně 2 zlaté medaile a třetí Češi jednu zlatou.

Rivalita mezi Kanadou a SSSR a hokejový zázrak

V prvních olympijských turnajích jasně dominovala hokeji Kanada, která zvítězila v 6 ze 7 konaných turnajů. V roce 1956 přebral žezlo pro vládce olympijského hokeje Sovětský svaz, jenž vyhrával pravidelně až do roku 1992. V tomto posledním roce však hokejisté sborné zvítězili jako tým Spojenectví nezávislých států, protože SSSR přestal v roce 1991 existovat. Výjimkou v sovětském tažení byly roky 1960 a 1980. V obou letech sovětská sborná podlehla výběru USA. Přitom v roce 1980 se nečekalo nic jiného než vítězství Sovětů. Jejich strojový hokej v té době téměř neměl konkurenci. Američané neměli k dispozici zkušené hráče. Jejich tým byl složený téměř výhradně z vysokoškoláků. Přesto dokázali uspět a jejich výhra byla vyhodnocena IIHF jako největší hokejový počin za posledních 100 let. Stala se legendou, o které se natočily 2 filmy (Hokejový zázrak a Zázrak na ledě).

Způsob hry

Hrací systém se v průběhu let měnil. Můžeme říct, že odpovídal organizaci hry na mistrovství světa, o které na těchto stránkách píšeme, proto jen malé shrnutí. Zpočátku nebylo přesně stanoveno, kolik týmů se může na olympijský turnaj přihlásit, a tak se hrálo různými způsoby s ohledem na počet zúčastněných. První olympijské hry se hrálo vyřazovacím způsobem. Později se přešlo na systém každý s každým s tím, že v dalších letech navazovala na základní skupinu finálová skupina. Od roku 1972 bylo poprvé stanoveno, jaký počet týmů může hlavní turnaj hrát. Protože se hlásilo více týmů, než byl stanovený limit, hrála se od tohoto roku pravidelně kvalifikace. Na olympiádě v Lake Placid (1980) se začalo hrát ve více základních skupinách. Další významnou změnu přinesl rok 1992. Na olympijských hrách v Sapporu se totiž po základních skupinách hrálo klasické play-off. V posledních letech dochází k drobným obměnám, ale podstata systému, který je tvořen základními skupinami a vyřazovací částí dál, zůstává.

Poslední olympijské hry nepřinesly českým fanouškům mnoho radosti. Český celek na nich vyhořel, když nedokázal porazit ani jeden ze silných týmů a skončil už ve čtvrtfinále turnaje. Nicméně o několik měsíců později, na mistrovství světa, dokázal bojovností vyrvat ambicióznímu ruskému týmu zlaté medaile. Tuto svou bojovnost si prozatím i přes drobná zaváhání dokázal udržet a český hokej drží na výsluní, když z posledních 3 mistrovství světa dovezl 3 cenné kovy. Věřme, že tyto medailové žně českého týmu budou pokračovat i v dalších letech a my budeme moct slavit nějakou tu placku i z nadcházející olympiády v Soči.